Materiály

Šetrné materiály

Bio bavlna

Podobně jako biopotraviny, je bio bavlna pěstována a zpracována bez použití chemických látek. To znamená bez pesticidů, insekticidů, bez bělení chlórem, není barvena barvivy s obsahem těžkých kovů a rovněž není měkčena formaldehydem. Pole jsou hnojena organickými hnojivy. Avšak obdobně jako konvenční bavlna, i pěstování biobavlny je velice náročné na spotřebu vody, ekospotřebitel tedy raději volí jiné druhy materiálů nejlépe regionálně vypěstovaných. Bio bavlna se dnes pěstuje ve více jak 20 zemích, často též v družstevním systému Fair Trade. Nabídka bio oblečení v České republice není příliš velká a zaměřuje se na dětské oblečení, ale poptávka po biobavlně však stoupá a obchodníci (trh) reagují na zájem poměrně rychle.

Bambus

Z dřevnatých bambusových stonků se získává celulóza, která se dále zpracovává na měkké a příjemné vlákno, které má spoustu dalších výhod. Výborně absorbuje pot, je velice vzdušné, antistatické, přirozeně antibakteriální a oblečení z bambusového vlákna pohlcuje UV záření až z 98%. Bambus můžeme považovat za relativně „udržitelnou“ plodinou. Nemusí se chemicky ošetřovat a při sběru se jenom seče, kořeny tedy zůstávají v půdě a nedochází tak ke zbytečné erozi. Nepotřebuje extra zavlažování a na stejnou plochu má 10x větší výnos než bavlníkové plantáže. Produkty z bambusového vlákna jsou rozložitelné. Ve srovnání s bavlnou je tedy pěstování bambusu vůči životnímu prostředí výrazně šetrnější. Na druhou stranu výroba bambusového vlákna se bez použití chemie neobejde. V ČR lze pořídit oblečení z bambusového vlákna převážně od zahraničních výrobců. Existuje už i česká výroba, např. látkové pleny nebo bambusové látky a oblečení.

Konopí

Konopné oblečení vydrží dlouho nejen pro svou neobyčejnou pevnost, ale i proto, že se do něj nepustí moli. Oblečení z konopí dobře saje pot, je přirozeně antistatické a antibakteriální. 100 % konopné vlákno také na 100 % ochrání před UV zářením (naproti tomu bavlněná tkanina zadrží jen 30–60 % UV záření. Pěstování konopí je vhodnou volbou i pro přírodu – pozitivně ovlivňuje půdní strukturu a omezuje výskyt plevelů, nemusí se používat chemie, rychle roste a je odolné vůči většině škůdců. Konopí má u nás dlouholetou tradici – můžeme tak podpořit místní ekonomiku a soběstačnost

Celulózová vlákna ze dřeva

Základem pro tyto tkaniny, které se prodávají pod komerčními názvy jako například Tencel a Modal, je celulóza získávána ze dřeva. Celulózová vlákna jsou proto opravdu „udržitelnou“ variantou. Vlákna navíc nevyžadují bělení chlórem (na rozdíl např. od bavlny). Svou měkkostí připomínají hedvábí a mají vynikající absorpční schopnost (až o 50% lepší než bavlna), jsou velice pevné a neobsahují zbytečné chemikálie, takže jsou vhodné pro alergiky. Navíc vydrží pěkně barevné i po mnoha praních, protože jsou stálobarevnější než bavlna. U nás se tato vlákna zatím nejvíc používají k výrobě spodního prádla, dětských plen či ručníků. Výhodou je, že jsou k dostání poměrně často i v běžných prodejnách.

Len

Vhodný materiál zejména pro letní oblečení –  chladí. Oproti bavlně jeho výroba spolkne méně pesticidů a jiných chemikálií. Navíc nemusí nacestovat tolik kilometrů po světě, než se dostane do obchodů v ČR – existuje řada českých výrobců.

Vlna

Unikátní svými vlastnostmi – pružností a ohebností. Dnes je vzhledem k náročnější péči o vlněné vlákno a nabídce jiných materiálů tento čistě přírodní a udržitelný materiál opomíjen. Význam z hlediska životního prostředí narůstá, pokud se jedná o vlnu z lokálních zdrojů.

Jaké materiály ekospotřebitel nevolí:

Umělá vlákna

Polyester, elastin, lycra apod. Vyrábí se z neobnovitelných zdrojů (ropy). Výroba je energeticky velmi náročná a vzniklé emise jsou několikanásobně vyšší než u ostatních materiálů. Taktéž je zde problém s recyklací. Též opravitelnost finálních výrobků je nesnadná a vzhledem k nízké ceně výrobků je pro spotřebitele nezajímavá. Některá umělá vlákna se vyrábějí z PET lahví. Jedná se o tzv. downcycling – vyrobené materiály se nedají opětovně recyklovat, když doslouží, vyhazují se.

Bavlna

Bavlník pěstovaný na rozsáhlých plantážích potřebuje k růstu velké množství vody, je ošetřován řadou pesticidů, které následně působí na okolní prostředí (půdy, podzemní vody). Ke zpracování bavlny se využívají chemikálie jako chlór, barviva s obsahem těžkých kovů. Pěstování a zpracování bavlny se projevuje negativně jak vůči životnímu prostředí, tak k lidem, kteří jsou buď během své práce v přímém kontaktu s chemikáliemi, nebo dlouhodobě žijí v ekologicky zatíženém prostředí. Do chudých oblastí, kde se pěstuje bavlna, dodávají nadnárodní firmy pesticidy, které jsou kvůli zdravotním rizikům v Evropě i v USA zakázány. To vše se děje navzdory známým účinkům na zdraví obyvatel i přírodní ekosystémy. Následkem je, že v oblastech s bavlníkovými plantážemi umírá nejvíc lidí právě na otravu pesticidy. Chemické látky použité na výrobu mohou skrze textilii působit také na zdraví jejích uživatelů. Produkce a vývoz bavlny je v USA mohutně dotován.

Text byl zpracován na základě Databáze spotřebitelských otázek a odpovědí Sítě ekologických poraden STEP (wiki.ekoporadna.cz).

O tom, jak vybírat oblečení a spoustě dalších témat, informuje rosí publikace Průvodce ekospotřebitele, která je volně ke stažení nebo ji lze objednat v našem e-obchodě.

Použijte také náš webový rozcestník Kam dál?