Ekospotřebitel
ekospotrebitel spotrebitel logotyp

Kosmetika a testy na zvířatech

Většina chemických látek a přípravků, se kterými člověk přichází do kontaktu, je testována na zdravotní nezávadnost (potravinářské přípravky, léky, chemické prostředky, kosmetika, zdravotnický materiál). Testovány jsou buď samotné přípravky, popřípadě jednotlivé chemické látky, ze kterých jsou vyrobeny.

Pozor: Povinnost testování je dána zákonem – nemusí se však vždy provádět na zvířatech

Metody základního testování chemických látek na pokusných zvířatech mohou být použity pouze po ověření, že poznatky nelze zajistit jinými metodami (např. testováním na tkáňových kulturách, výpočtovou metodou).

  • Látky klasifikované jako nebezpečné pro člověka (při požití, vdechnutí i styku s pokožkou) jsou testovány jak na akutní, tak i chronickou toxicitu. Akutní toxicita vzniká při jednorázovém kontaktu s chemickou látkou, zatímco při chronické toxicitě dochází k opakovanému či dlouhodobému působení dané látky. U chemických látek se testuje jejich dopad na genetický aparát buněk, rozmnožovací schopnosti a vznik nádorových onemocnění.
  • Látky klasifikované jako nebezpečné pro životní prostředí jsou testovány z hlediska toxicity pro vodní živočichy i rostliny a z hlediska jejich biologické rozložitelnosti.

V ČR bylo v roce 2014 použito k pokusům celkem 231 297 živých zvířat. Druhové zastoupení pokusných zvířat jde napříč celým systémem a je velice široké. Více než dvě třetiny pokusných zvířat tvoří hlodavci (především myši, dále potkani a morčata). Zhruba 20% pokusných zvířat tvoří ryby, pěti procenty jsou zastoupeni ptáci, nižšími podíly králíci, prasata a jiná hospodářská zvířata, dále plazi, obojživelníci, psi, kočky. Pokusy provedené na druzích bezobratlých živočichů se neevidují.

Ekologický spotřebitel nepodporuje svojí spotřebou vývoj stále nových přípravků. Není-li to skutečně nezbytné, nevyžaduje ani po svém lékaři nejnovější léky, využívá alternativních a především preventivních metod léčení a předcházení nemocím.

Doporučujeme:

  • Vybírejte výrobky s důvěryhodným certifikátem, s co nejmenším počtem složek (testují se složky i finální výrobek).
  • Dávejte přednost produktům z principu netestovaným (př. ocet při úklidu).
  • Ptejte se firem, zda testují výrobky a jejich složky, požadujte důvěryhodná osvědčení o netestování.
  • Dejte přednost čistícím, kosmetickým a léčivým přípravkům na bázi tradičních přírodních substancí (mýdlo, oleje, byliny) a osvědčených prostředků typu citron, ocet, tvaroh, med atp.

Proč se vlastně pokusy provádějí?

Velká část pokusů na zvířatech se provádí v základním medicínském i jiném výzkumu a z výukových důvodů pro studenty škol medicínských a veterinárních směrů. Jak se má zacházet se zvířaty v pokusu i mimo něj, je dáno zákonnými normami – etika postupů u takových výzkumů je však předmětem rozsáhlých diskusí odborné i laické veřejnosti.

U každé nové látky nebo přípravku uváděného na trh se provádí zjištění možných nebezpečných vlastností (výbušnost, hořlavost, dráždivost, toxicita, mutagenita, ekotoxicita apod.). Tyto vlastnosti se zjišťují metodami, které jsou v souladu s legislativou EU. Stanovení základních toxikologických a ekotoxikologických vlastností chemických látek a přípravků je (asi) nezbytné.

Pozor: Otázkou je možnost častějšího využívání alternativních metod in vitro (ve zkumavce, na tkáňových kulturách). 

Problematické je výsledky pokusů na zvířatech aplikovat na člověka, což připouští i řada vědeckých pracovníků.

Velmi diskutované je použití zvířecích modelů v pokusech  farmaceutického průmyslu. Zastánci zrušení pokusů na zvířatech vyžadují respektování práv ostatních živých bytostí a upozorňují na biologické rozdíly mezi jednotlivými druhy pokusných zvířat. Rozdílnosti mohou být významnou překážkou pro správnou interpretaci získaných výsledků zejména ve farmaceutickém výzkumu.

Zbytné je zejména používání testů na zvířatech při výrobě kosmetických přípravků. Zde již naštěstí převládá testování na tkáňových kulturách (např. umělé pokožce) či na dobrovolnících. V EU platí zákaz testování kosmetických výrobků a složek na zvířatech i zákaz dovozu a prodeje takto otestované kosmetiky. V praxi však funguje jen částečně (viz níže nejasnosti,(in)triky výrobců a klamání spotřebitelů).

Alarmující je též používání zvířat při výuce, kde jsou značné rezervy v možnostech využití moderní techniky pro virtuální demonstraci požadovaných jevů.

Kdo to všechno kontroluje?

Veškeré pokusy na zvířatech eviduje a kontroluje Ministerstvo zemědělství. Pokusy na zvířatech smí provádět pouze akreditované pracoviště, které získalo oprávnění od MZe. V současné době v ČR pracuje takových pracovišť 85 (červen 2015).

Značení výrobků

Značení výrobků

„Etickému ekospotřebiteli“ záleží na tom, aby jeho spotřeba nepřinášela zbytečné utrpení zvířatům a nezanášela nežádoucí látky do životního prostředí. Dává tedy přednost přípravkům na bázi přírodních substancí (mýdlo, léčivé byliny) či home made výrobkům z p...

Pruvodce_vizual_bily

 

O šetrné kosmetice a spoustě dalších témat, informuje rosí publikace Průvodce ekospotřebitele, která je volně ke stažení nebo ji lze objednat v našem e-obchodě.

 

Použijte také náš webový rozcestník Kam dál?