Plenky a příroda

Jedno miminko, jehož rodiče používají jednorázové plenky, vyprodukuje až tunu problematického odpadu. Naproti tomu látkové plenky jsou vůči životnímu prostředí mnohem šetrnější a to i s ohledem na spotřebu vody a energie k praní. Jejich používáním snižují rodiče riziko kožních onemocnění, problém s nesprávným vývojem kyčlí a další zdravotní obtíže u svého dítěte. Oproti jednorázovým plenám jsou látkové až o tisíce korun levnější – navíc, když jsou používané opakovaně u dalšího potomka.

Vliv na čerpání surovin

Určité množství surovin u látkových plen spotřebujeme na výrobu pracích prostředků a pokud do bilance počítáme i opotřebení pračky, tak i na celý životní cyklus výrobku (pračky).

U jednorázových plenek je spotřeba surovin mnohem vyšší, spotřebovává se obnovitelná celulóza (dřevo) a neobnovitelná ropa (umělé folie, absorpční látka, lepičky).Spotřeba surovin se uvádí u jednorázových plen 10 – 50x vyšší než u plen látkových.

Vliv na spotřebu energie

U látkových plenek se spotřebovává energie především na praní (včetně energie na výrobu pracích prostředků). Energii na dopravu můžeme vzhledem k délce životnosti a celkové malé hmotnosti plenek pro jedno dítě zanedbat. Energie na praní závisí na typu pračky, na zvoleném pracím programu, a především na teplotě – při praní na 60°C spotřebujeme o třetinu méně energie než při vyvářce. Sušičku doporučujeme používat jen v opravdu odůvodněných případech (např. malý vlhký byt), a žehlení plen není nutné vůbec.

U jednorázových plenek je spotřeba energie mnohem vyšší, neboť na jedno dítě se spotřebuje cca 4000 ks plen, tj. asi 200 kg buničiny(celulózy), jejíž výroba je i energeticky náročná. Také je třeba započítat energetické nároky na dopravu zboží od výrobce k zákazníkovi a od zákazníka na skládku či ke spalovně. Rovněž výroba plastových fólií přispívá ke spotřebě energie, i když jejich hmotnost vzhledem ke hmotnosti celulózy je nepatrná.

Vliv na znečištění vody

Spotřeba vody při výrobě látkovek je vzhledem k jejich dlouhé životnosti zanedbatelná. Voda se spotřebovává a znečišťuje především při praní.  Velmi záleží na tvrdosti vody a na volbě pracího prostředku.

Pokud je vodní hospodářství celulózky v pořádku a většina výrobních vod je zaokruhována, znečišťujeme praním látkových plen vodu asi 2x více než ji zatěžuje výroba plen jednorázových.

Vliv na znečištění ovzduší

Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plenek dochází především při výrobě celulózy (SOx) a umělých hmot (COx, NOx i organické látky). Doprava se podílí na znečištění ovzduší výfukovými plyny – toto dopravní znečištění je srovnatelné se znečištěním z výroby vzhledem ke krátké životnosti pleny na jedno použití, neboť plenku je třeba dopravit od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu zneškodňování odpadu. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny.

Odpady

Látkové bavlněné plenky nevytvářejí téměř žádný komunální odpad. Množství plen potřebných pro přebalovací věk 1 dítěte poslouží často 2 i více dětem po sobě. Pokud se plenky praním opotřebí, mnohé lze i nadále používat jako hadříky a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad.

Z hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové. Dítě „vyprodukuje“ v jednorázových plenkách za rok 2x více odpadu než průměrný občan v ČR.

U jednorázovek vyplývá z průzkumů, že dítě spotřebuje denně 5 – 6 jednorázových plenek, za celý přebalovaní věk (počítáme-li 2 roky) je to asi 4000 plenek, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu.

4 000 jednorázových plenek přestavuje 1 tunu nerecyklovatelného odpadu!

Informace o látkových plenkách si můžete zdarma stáhnout v podobě letáků Látkujeme – ekopleny,
Látkové pleny – tipy a triky nebo Bezplenková metoda – od malička do nočníku.

Použijte také náš webový rozcestník Kam dál?