Ekoznačení
Certifikace ekologických výrobků má za úkol usnadnit ekospotřebiteli orientování se v široké nabídce zboží a služeb. Podle zákona o ochraně spotřebitele je zakázáno používání klamavých značek. Kdy jde pouze o reklamu a kdy o zboží vyráběné skutečně tak, aby dopad na přírodu byl co nejmenší?
Ekoznačka
Ochranná známka, která spotřebiteli garantuje, že u označeného výrobku byly minimalizovány negativní vlivy na životní prostředí. Vypovídá o tom, že daný výrobek je ve své kategorii šetrnější k životnímu prostředí než ostatní obdobné výrobky (např. vodou ředitelná nátěrová barva mezi ostatními nátěrovými barvami apod.). Certifikovány mohou být pouze výrobky a služby, které splňují stanovená kritéria zaručující, že výrobek je šetrný k životnímu prostředí v celém svém životním cyklu, tj. od výroby po jeho likvidaci. Ekoznačka představuje jednoduché a spolehlivé vodítko při nákupu.
Vedle výrobků označených oficiální ekoznačkou však existují ty, kterým je třeba vždy dát přednost, jelikož jsou vždy ekologické sami o sobě a v ekologickém úklidu hrají nezastupitelnou roli. Můžeme je označit za ekologicky bezpečné výrobky. K těmto prostředkům patří voda, používaná v kombinaci s mikrovláknovými utěrkami, a kuchyňský ocet neboli 8% roztok kyseliny octové. Můžeme sem zařadit i přírodní vonné esence, které se také v oblasti úklidu uplatňují, nebo sušené byliny.
Ekoznačení
Je řízeno třetí nezávislou stranou a jde o dobrovolný nástroj, kterým lze upozornit spotřebitele na ekologicky šetrné výrobky. Ekoznačky se propůjčují na základě přísných kritérií, obvykle garantovaných státem (u nás Ministerstvem životního prostředí nebo Ministerstvem zemědělství), politickou a ekonomickou unií (EU), soukromými subjekty (firmy i neziskové organizace a jejich asociace).
POZOR: Natírání na zeleno
Pro některé spotřebitele i výrobce na trhu se „nálepka EKO“ stává přitažlivější. Začíná být komerčně úspěšný tzv. green marketing (využívá nových poznatků a informací jako pomoc podnikatelům působícím v oblasti biopotravin, přírodních a etických produktů). Bohužel skutečnosti využívají i nepoctivý výrobci a producenti připisující svým výrobkům smyšlené nebo zavádějící vlastnosti, certifikace, atp. Jedná se o tzv. greenwashing – organizací šířenou dezinformaci za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe. Např. tvrzení, že sprej nezatěžuje ovzduší freony, může zákazníky vést k upřednostnění daného výrobku před jinými. Pravdou však je, že freony byly v ČR zakázány již v devadesátých letech, proto by je neměly obsahovat žádné výrobky.
Tipy environmentálního značení:
Některé rádoby „ekoznačky“ jsou pouze nic neříkajícími symboly bez výpovědi o životním prostředí. Environmentální značení vypovídající o stavu či vlivu označeného produktu na životní prostředí v sobě zahrnuje nejen „pravé“ normalizované ekoznačení typu EŠV (Ekologicky šetrný výrobek) a BIO (Produkt ekologického zemědělství), ale skrývá v sobě i reklamní ekoznačení, ekoznačení z různých soutěží, cen, osvědčení (nenormalizované ekoznačení).
1. Ekoznačení vypovídající o stavu či vlivu označeného objektu na životní prostředí
a) reklamní
b) latentní (o jedné vlastnosti, o souboru vlastností)
c) ekoznačení vlastní
– normalizované – např. ekologicky šetrný výrobek, bio logo
– nenormalizované – osvědčení, ceny, soutěže
2. Ekoznačení symboly bez výpovědi o vlivu na životní prostředí
Ekoznačky
Co ekoznačky nejsou